| Záchranná akce Wintona celkem uchvátila. Celé hodiny hovořil se stovkami rodičů, přesvědčoval je o akutním ohrožení a nutnosti poslat děti do bezpečí.
Po Praze se zpráva o úsilí jednoho Brita velmi rychle roznesla. Zanedlouho si otevřel kancelář ve Voršilské ulici, fronty rodičů se táhly takřka do nekonečna. Žádosti o pomoc přicházely ze všech koutů Čech, ale také ze Slovenska. Bylo to náročné a on měl pocit, že mu čtyřiadvacet hodin denně nestačí. Naštěstí získal výborného spolupracovníka Trevora Chardwicka, který byl původně učitelem. „Bez oddaných, šlechetných lidí, jakým rozhodně Trevor byl, by se nám akce nikdy nemohla zdařit. Nevynechal jsem ani recepce, různá setkání, všude jsem hledal spojence,“ vzpomínal později Winton. Na jednom večírku potkal krásnou dlouhonohou Švédku, která pracovala pro Švédský červený kříž. Zaradoval se, protože taková známost se mu velmi hodila. Chtěl s její pomocí dostat děti také do Švédska. Zasvětil ji proto do své činnosti a požádal ji o pomoc, kterou mu přislíbila. Ovšem vzápětí byl varován, že ta krásná Švédka pracuje ve skutečnosti jako agentka pro gestapo. Červený kříž jí jenom poskytuje alibi, aby se dostala do blízkosti lidí, kteří pracují pro uprchlíky. Bylo mu doporučeno, aby veškerou činnost ukončil, protože se to zdálo být hodně nebezpečné. To ale odmítl. Řekl si, že má řádné povolení děti do Švédska vyvézt, má již objednané letadlo – není důvod něco rušit. A tak ještě v lednu roku 1939 dostal prvních dvacet pět dětí do Švédska letadlem z ruzyňského letiště. S vědomím gestapa, které jeho kroky pečlivě sledovalo. Věděl to, ale byl v klidu. Doufal, že jako britský občan je jakž takž chráněný. „Vždyť vy jste, Nicky, byl hotový James Bond! A to jste se vůbec nebál? Přece vás němečtí špioni mohli zatknout a odvézt do Německa na výslech? “ ptal jsem se ho. Winton jenom s úsměvem mávl rukou: „Přeháníš, Matěji, nebylo to vůbec tak nebezpečné. Ukázalo se, že jsem měl pravdu, děti jsme do Švédska úspěšně dostali. Byl to náš první velký úspěch.“ |
