Napsal: Matej Mináč
Když jsem se před pár lety náhodou doslechl o příběhu záchranné akce sira Nicholase Wintona, která znamenala záchranu 669 českých a slovenských dětí, netušil jsem, že mi to úplně změní život a nakonec o tom natočím 3 filmy:Všichni moji blízcí, Síla lidskosti, Nickyho rodina.
Co mě však úplně ohromilo, bylo, když mi začali mladí lidé po zhlédnutí filmu říkat, psát, e-mailovat, že je ten příběh ZMĚNIL, že začali pomáhat druhým a začali se na svět dívat jinýma očima. Právě kvůli takovéto neuvěřitelné reakci jsem natočil náš poslední film Nickyho rodina, aby se Wintonův virus dobra dostal k co největšímu počtu mladých lidí. To, co se však začalo dít po premiéře v lednu loňského roku v Praze, bylo fascinující. Nejen, že film začal sbírat ceny po celém světě – např. cenu diváka na Karlovarském filmovém festivalu, kde ho mladí lidé z Čech vybrali z více než 200 celovečerních filmů, nebo cenu za nejlepší dokumentární film na Montreal World Film Festival, kde ho diváci vybrali mezi 50ti nejlepšími dokumentárními filmy světa.
Co mě však skutečně ohromilo byly odezvy na film dokonce v čínštině po promítáních na školách v Honkongu nebo odezvy studentů z Austrálie, USA, Kanady, Velké Británie. Pořád se opakuje dokola jedna věc. Děti chtějí v našem světě vykonávat něco podobného jako pan Winton. Pro ně do Nickyho rodiny nepatří jen lidé, kteří mu přímo vděčí za svůj život, ale do Nickyho rodiny patří všichni lidé, kteří chtějí něco pozitivního vykonat pro druhé.
Samozřejmě snad největší dosah má příběh v České republice, protože se bezprostředně týká jejích novodobých dějin.
12.1. od 11 hodin v Poslanecké sněmovně jsme představili vzdělávací projekt Nickyho rodina a pokřtili knihu s názvem Nickyho rodina - největší rodina na světě za účasti předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslavy Němcové, některých ze zachráněných Wintonových dětí žijících v ČR, studentů a pedagogů zapojených do vzdělávacího projektu pro základní a střední školy, představitelů ministerstva školství, kultury a další hosté.
V rámci projektu jsme se rozhodli udělat vše, aby ve chvíli, kdy jsou studenti dojatí a nadchnou se příběhem, abychom jejich zájem podpořili. Našim ideálem je, aby nakonec všechno vyústilo v konkrétní činy studentů. Projekt by měl být úvodem do dobrovolnictví. Je běžné, že na školách v USA, v západní Evropě, že je praktická výuka dobrovolnictví součástí školních osnov. Domníváme se, že i školy v ČR ve spolupráci s MŠMT by se mohly k této myšlence připojit. Věříme totiž, že máloco ovlivní mladé lidi více. Studenti jsou ve své podstatě rebelové a hledají to, co je v životě důležité, nechtějí podlehnout dogmatům, nechtějí žít životy druhých a právě ve skutku sira Wintona cítí opravdovost, smysl a chtějí něco jako on vykonat pro druhé.
Na závěr křtu knihy písničkářky Markéta Hávová a Klára Šimková zaspívaly píseň ŠESTICÍPÁ HVĚZDA – PÍSEŇ PRO PANA N. WINTONA.
